České korunovační klenoty a jejich hodnota
České korunovační klenoty jsou vystavovány velmi zřídka, obvykle jen při výjimečných příležitostech, jako jsou významná výročí nebo státní události. Neexistuje pevný interval jejich vystavování, ale obvykle se veřejnost může na klenoty podívat jednou za 5 až 10 let.
Hodnota českých korunovačních klenotů
Hodnota českých korunovačních klenotů je nevyčíslitelná nejen kvůli historickému a kulturnímu významu, ale také kvůli použitým drahým materiálům. Přesto lze odhadnout jejich materiální složení:
Svatováclavská koruna
- Zlato: Koruna je vyrobena ze zlata o ryzosti 22 karátů (asi 91,6 % zlata). Váží přibližně 2,5 kg.
- Drahokamy: Korunu zdobí 19 safírů, 30 smaragdů, 44 spinelů, 20 perel a řada dalších drahých kamenů. Největší safír na koruně váží asi 250 karátů a patří mezi největší na světě.
Královské žezlo
- Zlato: Vyrobeno z 18karátového zlata. Váha žezla je asi 1,1 kg.
- Drahokamy: Obsahuje safíry, spinely a perly.
Královské jablko
- Zlato: Také 18karátové zlato. Váží přibližně 0,8 kg.
- Drahokamy: Zdobeno spinely, safíry, smaragdy a perlami.
Celková materiální hodnota
Přesná cena se těžko určuje, protože samotné zlato
České korunovační klenoty: Symbol české státnosti
České korunovační klenoty patří k nejvýznamnějším symbolům české státnosti a historie. Tyto vzácné předměty, mezi které patří Svatováclavská koruna, královské žezlo a jablko, jsou spojeny s českými králi a jejich korunovacemi. Klenoty jsou uchovávány v Korunní komoře katedrály svatého Víta na Pražském hradě a veřejnosti jsou zpřístupněny jen při zvláštních příležitostech.
Svatováclavská koruna
Nejvýznamnějším a nejstarším předmětem korunovačních klenotů je Svatováclavská koruna. Nechal ji zhotovit český král Karel IV. v roce 1346 ke své korunovaci a zasvětil ji svatému Václavovi, patronovi české země. Koruna je vyrobena ze zlata a zdobena 19 safíry, 30 smaragdy, 44 spinely a dalšími drahokamy. Na jejím vrcholu se nachází kříž, v němž je podle legendy uložena trn z Kristovy koruny.
Královské žezlo a jablko
Královské žezlo a jablko jsou další významné součásti korunovačních klenotů. Jsou vyrobeny ze zlata a osazeny drahokamy. Žezlo symbolizuje moc panovníka, zatímco jablko představuje celistvost a univerzální vládu. Pocházejí z konce 16. století a jsou stylově sladěny se Svatováclavskou korunou.
Korunovační rituál a historie
Korunovační klenoty byly používány při korunovacích českých králů od doby Karla IV. až do poslední korunovace Ferdinanda V. v roce 1836. Samotný obřad se odehrával v katedrále svatého Víta a byl spojen s celou řadou symbolických úkonů. Král byl pomazán svěceným olejem, přijímal klenoty a skládal slib, že bude spravedlivým vládcem.
Tajemství a ochrana klenotů
Klenoty jsou uchovávány v Korunní komoře, jejíž dveře jsou opatřeny sedmi zámky. Klíče k nim mají významné osobnosti státu, včetně prezidenta republiky, předsedy vlády či pražského arcibiskupa. Klenoty jsou vystavovány jen při výjimečných událostech, například při výročí vzniku Československa či jiných státních jubileích.
České korunovační klenoty jsou nejen historickou památkou, ale také symbolem české identity a státnosti. Jejich krása a význam jsou neoddělitelné od bohaté historie českých zemí a jejich králů. Díky své jedinečnosti a vzácnosti jsou jedním z nejcennějších pokladů České republiky.