Nová stříbrná mince 100 Kč Nejvyšší soud 2025

Jednací sál Nejvyššího soudu České republiky se nachází v historické budově v Brně a slouží jako důstojné prostředí pro projednávání klíčových právních případů. Jeho interiér je navržen tak, aby odrážel vážnost a autoritu instituce – dominuje mu dřevěné obložení, vysoké stropy a pečlivě uspořádané lavice pro soudce, právní zástupce i veřejnost.

100 Kč stříbrná mince Nejvyšší soud 2025 proof

Česká národní banka (ČNB) se vydává 26.3.2025 novou pamětní stříbrnou minci s motivem Nejvyššího soudu jako součást volné série "Instituce České republiky". Tato série mincí je věnována významným institucím, které hrají klíčovou roli v českém státě a společnosti. Vydání mince s motivem Nejvyššího soudu zdůrazňuje jeho význam v zajišťování spravedlnosti a právního řádu v České republice.

Vydáním této mince ČNB nejen vzdává hold Nejvyššímu soudu, ale také připomíná veřejnosti důležitost této instituce v demokratickém právním státě. Mince slouží jako připomínka nezastupitelné role Nejvyššího soudu při ochraně práv a svobod občanů a při zajišťování spravedlnosti v České republice.

Detail mince v eshopu | Rezervace nových emisí

Nejvyšší soud České republiky 

Nejvyšší soud České republiky je vrcholným soudním orgánem v oblasti civilního a trestního soudnictví. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat jednotu a zákonnost rozhodování soudů nižších stupňů prostřednictvím rozhodování o mimořádných opravných prostředcích, zejména dovoláních. Tím plní důležitou sjednocovací funkci v českém právním systému.

Soud vznikl 1. ledna 1993 v souvislosti se vznikem samostatné České republiky transformací z dosavadního Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky. Sídlí v Brně v památkově chráněné budově postavené roku 1932, která původně sloužila jako sídlo Všeobecného penzijního ústavu.

Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy a dvou soudců nebo ve velkých senátech kolegií. Je rozdělen na dvě kolegia: trestní a občanskoprávní a obchodní. Trestní kolegium se zabývá aplikací hmotného a procesního trestního práva, zatímco občanskoprávní a obchodní kolegium zajišťuje jednotnost a zákonnost rozhodování soudů v civilním řízení.

Nejznámější kauzy Nejvyššího soudu České republiky 

​Nejvyšší soud České republiky sehrál klíčovou roli v několika významných kauzách, které ovlivnily českou politickou a právní scénu. Zde je přehled některých z nich. Tyto případy ilustrují významnou roli Nejvyššího soudu při zajišťování spravedlnosti a jednotnosti právního řádu v České republice.

Kauza Davida Ratha

V roce 2015 Nejvyšší soud rozhodoval o zákonnosti odposlechů v korupční kauze bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. Vrchní soud v Praze původně označil odposlechy za nezákonné, což vedlo ke zrušení původního rozsudku. Nicméně Nejvyšší soud na základě stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána konstatoval, že odposlechy byly zákonné a použitelné jako důkazy, čímž umožnil pokračování soudního řízení proti Rathovi. ​

Kauza Nagyová

V roce 2013 vypukla politická aféra známá jako kauza Nagyová, která vedla k pádu vlády Petra Nečase. Policie tehdy zasáhla proti několika politikům a úředníkům podezřelým z korupce a zneužití pravomoci, včetně Jany Nagyové (později Nečasové), vedoucí kanceláře premiéra. Tato kauza odhalila propojení mezi politikou a bezpečnostními složkami a vedla k rozsáhlým diskuzím o etice ve veřejné správě. 

Kauza Diag Human

Jednou z nejdelších soudních kauz v české historii je spor mezi státem a společností Diag Human, který trvá již více než 30 let. Počátky sporu sahají do roku 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Diag Human se následně soudila se státem kvůli zmařenému obchodu s plazmou, což vedlo k dlouhotrvajícím právním sporům a arbitrážím. ​

Kauza prodeje zakládací listiny Univerzity Karlovy

V nedávné době se Nejvyšší soud zabýval případem starožitníka Josefa Salmona, který prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli údajně věděl, že byla kdysi ukradena. Salmon byl odsouzen k podmíněnému trestu a peněžité pokutě. Ústavní soud však zjistil procesní pochybení a nařídil Nejvyššímu soudu, aby o dovolání Salmona znovu rozhodl. ​