Zhodnocení stříbrné mince 200 Kč Jože Plečnik 2022 standard (B.K.)

Stříbrné mince v kvalitě standard patří mezi cenově nejdostupnější mince. V roce 2022 stála tato mince 420Kč, katalogová cena v 2024 je 700kč což je zhodnocení 43% za 2 roky. Investovat lze i s málem. Poradíme vám.

Detail mince v eshopu | Předplatné nových mincí

200 Kč Jože Plečnik Standard (B.K.)

Česká národní banka (ČNB) vydala stříbrnou pamětní minci s motivem slovinského architekta Jože Plečnika, aby vzdala hold jeho významnému přínosu pro architekturu v Československu. Mince v nominální hodnotě 200 Kč byla uvedena v rámci série věnované významným osobnostem, které zanechaly stopu v českých dějinách. Na lícní straně mince je zobrazen Plečnikův portrét s nápisy připomínajícími jeho klíčová díla, jako je úprava Pražského hradu nebo kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze. Na rubové straně se nachází stylizovaný motiv architektonických prvků, které jsou pro jeho tvorbu charakteristické. Mince představuje nejen uznání Plečnikova architektonického odkazu, ale také upomínku na kulturní propojení mezi Českou republikou a Slovinskem.

Jože Plečnik (23. ledna 1872 – 7. ledna 1957) byl významný slovinský architekt, urbanista a designér, který se stal jednou z klíčových osobností evropské architektury první poloviny 20. století. Jeho díla, charakteristická kombinací tradičních a modernistických prvků, zanechala významný otisk nejen ve Slovinsku, ale i v České republice, kde je jeho jméno spojeno především s přestavbou Pražského hradu. Plečnikova tvorba je oceňována pro svou originalitu, smysl pro detail a harmonické spojení s prostředím.

Život a vzdělání

Jože Plečnik se narodil v Lublani, hlavním městě Slovinska, které bylo tehdy součástí Rakousko-Uherska. Po ukončení základního vzdělání odešel do Vídně, kde studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (Kunstgewerbeschule). Později přešel na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde se stal žákem slavného rakouského architekta Otto Wagnera, průkopníka moderní architektury. Pod Wagnerovým vedením Plečnik získal pevný základ ve funkcionalismu a modernismu, ale zároveň si zachoval svou lásku k historickým stylům a detailům.

Pražský hrad a spolupráce s T. G. Masarykem

V roce 1911 začal Plečnik pracovat na několika projektech ve Slovinsku, ale jeho kariéra se zásadně změnila v roce 1920, kdy ho tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk povolal do Prahy. Masaryk si Plečnika vybral jako hlavního architekta pro rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci Pražského hradu, který měl sloužit jako sídlo prezidenta nové republiky.

Plečnikova práce na Pražském hradě, která trvala téměř dvacet let, zahrnovala nejen architektonické úpravy budov, ale i reorganizaci celého hradního areálu. Navrhl nové zahrady (například Rajskou zahradu), monumentální schodiště, fontány, sloupy a další architektonické prvky, které dodaly Hradu moderní, avšak stále důstojný a historický vzhled. Jeho práce na Pražském hradě je dnes považována za mistrovské dílo moderní architektury, které zároveň respektuje historický charakter místa.

Architektonický styl a přístup

Plečnikova architektura je známá svou schopností harmonicky propojit různé styly a epochy. Ve svých návrzích často kombinoval klasicistní a secesní prvky s modernistickými idejemi, čímž vytvářel originální a výrazné architektonické formy. Jeho styl je charakteristický užíváním kvalitních materiálů, důrazem na detail a precizní řemeslnou práci.

Zvláštní pozornost věnoval také vztahu svých staveb k okolnímu prostředí. Plečnikovy návrhy často obsahují prvky, které odkazují na místní tradice a kulturu, a jeho budovy se vyznačují promyšleným začleněním do městské struktury nebo přírodního kontextu. Například v případě Pražského hradu se snažil vytvořit novou architektonickou formu, která by byla současná a moderní, ale zároveň respektovala historický a kulturní význam tohoto místa.

Významná díla

Kromě přestavby Pražského hradu má Jože Plečnik na kontě mnoho dalších významných děl, která jsou dnes považována za ikonická. Mezi jeho nejznámější stavby patří:

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, postavený v letech 1928–1932, který je jednou z jeho nejznámějších realizací mimo Slovinsko. Kostel se vyznačuje monumentální fasádou s obřími hodinami a neobvyklým použitím cihlové konstrukce, která odkazuje na tradiční sakrální architekturu, avšak v moderním provedení.

Zahrady Pražského hradu: Plečnikovy úpravy zahrad a exteriérových ploch, jako jsou Rajská zahrada nebo zahrada Na Valech, dodaly Pražskému hradu nový a moderní ráz, přičemž stále respektovaly historickou hodnotu a estetiku tohoto významného místa.

Trnovský kostel v Lublani: Postaven v roce 1922, je jedním z prvních příkladů Plečnikova stylu, který kombinuje modernismus s prvky tradiční slovinské architektury.

Lublaňské hřbitovy a mosty: Plečnik měl velký vliv na urbanistický rozvoj své rodné Lublaně, kde navrhl nejen několik mostů, ale také významné veřejné budovy a monumenty. Jeho návrh hřbitova Žale je považován za jedno z mistrovských děl moderní architektury.

Pozdější léta a odkaz

Po druhé světové válce se Plečnikova práce stala méně uznávanou v éře komunistického Československa, kdy byly preferovány jiné architektonické směry. Přesto jeho dílo získalo v pozdějších letech velké uznání a Plečnik je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů své doby. V roce 2021 byla jeho díla v Lublani, známá jako "Plečnikova Lublaň", zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako příklad "jedinečného tvůrčího přístupu v architektuře a urbanismu".

Závěr

Jože Plečnik byl jedinečný architekt, který se nebál spojovat různé styly a epochy, aby vytvořil originální a esteticky působivá díla. Jeho práce je ceněna nejen pro svou krásu a uměleckou hodnotu, ale také pro svůj hluboký respekt k historickému kontextu a kulturním tradicím. Dnes je Plečnik uznáván jako významná postava evropské architektury 20. století, a jeho dílo zůstává inspirací pro architekty a milovníky architektury po celém světě.