Zhodnocení stříbrné mince 200 Kč Vstup do schengenského prostoru 2008 standard (B.K.)

Tato krásná stříbrná mince se dala v roce 2008 koupit za 360Kč, dnes je její cena 750Kč. Krásné zhodnocení a uchování hodnoty před inflací. Investovat jde i s málem, rádi vám poradíme.

Detail mince v eshopu | Předplatné nových mincí

200 Kč Vstup do schengenského prostoru 2008 standard (B.K.)

Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, vydaná v roce 2008, připomíná významnou událost vstupu České republiky do Schengenského prostoru. Mince, vyražená v provedení "standard", je zhotovena z ryzího stříbra (Ag 0,925) a váží 13 gramů. Na jejím líci se nachází tradiční státní symboly České republiky – český lev, moravská orlice a slezská orlice – spolu s nominální hodnotou. Na rubu mince je stylizovaný motiv bran, které symbolizují otevřené hranice a svobodu pohybu v rámci Schengenského prostoru. Mince byla navržena tak, aby reflektovala význam této události pro Českou republiku a její občany, a je vyhledávaným sběratelským kouskem.

Schengenský prostor představuje oblast volného pohybu osob bez kontrol na vnitřních hranicích mezi státy, které jsou jeho členy. Tento prostor vznikl na základě Schengenské dohody podepsané 14. června 1985 ve vesnici Schengen v Lucembursku, a to mezi pěti státy – Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem. Dohoda se začala postupně rozšiřovat a stala se základem pro vytvoření jedné z největších zón volného pohybu na světě.

Schengenský prostor byl oficiálně vytvořen 26. března 1995, kdy byla zrušena většina kontrol na vnitřních hranicích mezi zakládajícími státy a byly stanoveny společné vnější hranice. Od té doby se počet členských zemí rozrostl na 27 (stav k roku 2023). Kromě většiny členských států Evropské unie jsou jeho součástí také některé nečlenské státy, jako je Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Význam a přínosy Schengenského prostoru

Hlavním přínosem Schengenského prostoru je volný pohyb osob, což umožňuje občanům, turistům a pracovníkům cestovat bez omezení mezi členskými státy. Tento volný pohyb podporuje hospodářskou spolupráci, rozvoj turistického ruchu a snadnější zaměstnávání napříč Evropou. Schengenský prostor také posílil bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy, a to díky zavedení Schengenského informačního systému (SIS), který umožňuje sdílení informací o hledaných osobách, odcizených vozidlech nebo nelegálních imigrantech.

Fungování a výzvy Schengenského prostoru

Aby mohl Schengenský prostor správně fungovat, byla přijata celá řada opatření pro ochranu jeho vnějších hranic. Mezi tyto opatření patří společné pravidla pro udělování víz, spolupráce mezi policejními složkami a harmonizace azylové politiky. Členské státy také spolupracují na zabezpečení vnějších hranic a boji proti přeshraničnímu zločinu.

Schengenský prostor se však potýká i s několika výzvami. Patří mezi ně například migrační krize, teroristické útoky nebo pandemie COVID-19, které vedly některé státy k dočasnému obnovení kontrol na vnitřních hranicích. Tyto události znovu otevřely debatu o výzvách spojených s ochranou vnějších hranic a správným fungováním systému v krizových situacích.

Budoucnost Schengenského prostoru

Budoucnost Schengenského prostoru závisí na schopnosti členských států spolupracovat na řešení výzev, kterým tento prostor čelí, a udržení rovnováhy mezi volným pohybem a bezpečností. Rozšiřování Schengenského prostoru o další země a posilování spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace budou klíčovými faktory pro jeho dlouhodobou stabilitu a úspěch.

Schengenský prostor se stal symbolem evropské integrace a spolupráce. Přestože čelí mnoha výzvám, zůstává jedním z nejvýraznějších úspěchů Evropské unie v oblasti volného pohybu osob a zabezpečení vnitřních i vnějších hranic.