Zhodnocení stříbrné mince 200 Kč Vypuštění první umělé družice Země 2007 proof
Krásná ale komplikovaná mince. Ztvárnění planet je natolik dokonalé, že jsem už viděl několik mincí, kde stříbro poškrábalo vnitřní obal plastové kapsle. Z původní ceny 450Kč se nyní dostáváme na krásných katalogových 900Kč. I malá investice má význam.
Detail mince v eshopu | Předplatné nových mincí
200 Kč Vypuštění první umělé družice Země 2007 proof
Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, vydaná v roce 2007 v kvalitě proof, připomíná 50. výročí vypuštění první umělé družice Země, Sputniku 1, v roce 1957. Tato mince je vyrobena ze stříbra o ryzosti 925/1000 a její design symbolicky ztvárňuje významný milník v historii kosmonautiky. Na lícní straně je motiv družice obíhající kolem Země, zatímco na rubové straně je zobrazen technický a vědecký odkaz tohoto historického okamžiku. Mince je nejen oslavou pokroku lidstva v dobývání vesmíru, ale také atraktivním sběratelským kouskem.
Vypuštění první umělé družice Země, Sputniku 1, bylo jedním z nejvýznamnějších momentů 20. století a zásadním milníkem v dějinách kosmonautiky. Tento událost měla nejen vědecký a technologický význam, ale také geopolitický dopad, který odstartoval kosmický závod mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem během studené války. Sputnik 1, vypuštěný Sovětským svazem 4. října 1957, symbolizoval počátek nové éry v dějinách lidstva – éry dobývání vesmíru.
Kontext studené války
V 50. letech 20. století se svět nacházel uprostřed studené války, konfliktu mezi dvěma supervelmocemi – Spojenými státy a Sovětským svazem. Tento konflikt, i když nebyl přímou válkou, vedl k soupeření na mnoha frontách, včetně vývoje zbraní, technologií a prestiže ve světovém měřítku. Jednou z oblastí tohoto soupeření byl kosmický prostor, který byl vnímán jako klíč k vojenské i technologické nadvládě.
Obě země pracovaly na vývoji raket schopných dosáhnout vesmíru a Sovětský svaz, vedený hlavním konstruktérem raket Sergejem Koroljovem, se ujal vedení. Projekt vypuštění první umělé družice byl součástí širšího výzkumu vývoje balistických raket, které by mohly být využity k vojenským účelům. Ale vypuštění družice Sputnik 1 bylo zároveň i velkým symbolem sovětských vědeckých úspěchů a mělo ukázat světu technologickou převahu Sovětského svazu.
Sputnik 1 – Technologický průlom
Sputnik 1 byl první umělou družicí, která byla schopna obíhat kolem Země. Šlo o relativně jednoduchý kovový satelit ve tvaru koule s průměrem 58 centimetrů a hmotností 83,6 kilogramu. Z jeho povrchu vyčnívaly čtyři dlouhé antény, které vysílaly rádiové signály, jež mohly být přijímány na Zemi. Tyto signály byly přenášeny na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz a byly zachyceny jak odborníky, tak amatérskými radiovými nadšenci po celém světě.
Technicky byl Sputnik 1 jednoduchý ve srovnání s pozdějšími družicemi, ale jeho význam byl revoluční. Byl poháněn pomocí nosné rakety R-7, mezikontinentální balistické rakety, která byla upravena pro dosažení vesmíru. R-7 byla klíčovým technologickým počinem Sovětského svazu a její úspěch ukázal schopnost vypustit do vesmíru objekty, což bylo považováno za klíčové pro vývoj kosmického i vojenského programu.
Vypuštění a první reakce
října 1957 byl den, kdy se svět změnil. Raketa R-7 nesoucí Sputnik 1 byla úspěšně vypuštěna z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Krátce po startu se družice dostala na oběžnou dráhu Země a začala vysílat své rádiové signály. Sputnik 1 kroužil kolem Země ve výšce mezi 215 a 939 kilometry a jeden oběh dokončil přibližně za 96 minut.
Zpráva o vypuštění Sputniku 1 rychle obletěla celý svět a vyvolala bouřlivé reakce. V Sovětském svazu byla oslavována jako velký úspěch a důkaz technologické nadřazenosti. Naopak ve Spojených státech způsobilo vypuštění Sputniku 1 šok a obavy. Američané si uvědomili, že Sovětský svaz má technologii schopnou dosáhnout vesmíru, a tím pádem i potenciálně zaútočit balistickými raketami kdekoli na světě.
Tento moment vedl k vzniku termínu „Sputnikův šok“ (Sputnik Shock) ve Spojených státech, kde byl vnímán jako selhání amerických vědeckých a technologických kapacit. To urychlilo vývoj amerického vesmírného programu a vedlo k založení NASA (National Aeronautics and Space Administration) v roce 1958. Spojené státy se také pustily do intenzivní reformy svého vzdělávacího systému, s důrazem na vědu a technologii.
Družice Sputnik 1 na oběžné dráze
Sputnik 1 zůstal na oběžné dráze celkem 92 dní. Během této doby obkroužil Zemi více než 1 400krát a urazil vzdálenost přes 70 milionů kilometrů. Jeho rádiové signály byly vysílány po dobu 21 dní, dokud se nevybily jeho baterie. I když přestal vysílat signál, Sputnik 1 zůstal na oběžné dráze až do 4. ledna 1958, kdy shořel při vstupu do zemské atmosféry.
Tento historický první krok do vesmíru měl obrovský vědecký význam. Sputnik 1 umožnil sledovat účinky vrchních vrstev atmosféry na umělá tělesa, což přineslo cenné informace pro další vývoj družic a kosmických misí. Data z družice byla také využita k výpočtu přesného tvaru Země, který nebyl do té doby zcela známý.
Důsledky a následky
Vypuštění Sputniku 1 mělo dalekosáhlé důsledky, které zasáhly nejen vědu a kosmonautiku, ale i politiku a kulturu. Nejzřetelnějším důsledkem byl kosmický závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, který trval po celá 60. léta. Sovětský svaz měl ve vesmírném soupeření v počátečních letech náskok – po úspěchu Sputniku 1 následovalo vypuštění první živé bytosti, psa Lajky, na palubě Sputniku 2 v listopadu 1957. Poté přišel triumf v roce 1961, kdy Sověti vyslali do vesmíru prvního člověka, Jurije Gagarina.
Spojené státy na tento tlak odpověděly nejen založením NASA, ale i ambiciózním programem Apollo, jehož vrcholem bylo přistání prvního člověka na Měsíci v roce 1969. Kosmický závod se stal symbolem technologického soupeření mezi dvěma supervelmocemi a nakonec vedl k mimořádnému pokroku ve výzkumu vesmíru a vývoji raketových technologií.
Odkaz Sputniku 1
Sputnik 1 zůstává jednou z nejdůležitějších událostí ve světové historii. Jeho vypuštění znamenalo začátek nové éry, kdy lidstvo začalo zkoumat vesmír. Umožnilo také rychlý rozvoj satelitní technologie, která dnes hraje klíčovou roli v komunikacích, navigaci, předpovědích počasí a mnoha dalších oblastech. Odkaz Sputniku žije dál v každé kosmické misi, která nás přibližuje k dalším objevům ve vesmíru.
Sputnik 1 zůstává trvalým symbolem lidské touhy překonávat hranice a objevovat nové obzory. Tento malý kovový satelit, který kdysi obíhal Zemi, inspiroval generace vědců, inženýrů a snílků, kteří se snaží rozvíjet poznání a dosahovat nepoznaných výšin.