Zlatá mince 10000 Kč Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje 2013 proof

Zlatá sběratelská mince 10000 Kč 2013 Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje proof

Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje

Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu v 9. století znamenal klíčový okamžik pro šíření křesťanství na území střední Evropy. Konstantin, později známý jako Cyril, a jeho bratr Metoděj, byli byzantští misionáři a teologové, kteří byli vysláni císařem Michalem III. na žádost knížete Rastislava, aby pomohli šířit křesťanskou víru mezi Slovanmi. Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863, kde začali kázat v rodném jazyce obyvatel, což bylo zcela novým přístupem. Vytvořili hlaholici, první slovanské písmo, které umožnilo překlad biblických textů do staroslověnštiny a usnadnilo šíření křesťanství v místním jazyce.

Misionáři čelili odporu ze strany latinských misionářů a církevních autorit, kteří preferovali latinu jako liturgický jazyk. I přes tento odpor se Konstantin a Metoděj snažili o to, aby víra byla přístupná všem, a jejich práce položila základy pro vznik slovanské liturgie a církevního života. Po smrti Konstantina v roce 869 pokračoval Metoděj ve své misionářské práci, a po jeho smrti v roce 885 byla jeho činnost pokračována. Konstantin a Metoděj jsou dnes považováni za patrony Slovanské církve a jsou symboly slovanské kulturní identity. Jejich přínos nejen k šíření křesťanství, ale i k rozvoji písemnictví a kultury, má trvalý význam pro celou východní Evropu.

Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj byli dva byzantští bratři, kteří se v 9. století významně zapsali do dějin střední a východní Evropy. Narodili se v Soluni, tehdejším významném městě Byzantské říše, do řecko-slovanského prostředí. Oba bratři byli vzdělaní, Cyril (původním jménem Konstantin) se věnoval filozofii a teologii, zatímco Metoděj (původním jménem Michael) působil jako správce. Jejich misijní působení začalo na popud byzantského císaře a patriarchy, kteří je vyslali na Velkou Moravu v roce 863 na žádost knížete Rostislava. Rostislav hledal náboženské vůdce, kteří by pomohli upevnit křesťanství a zároveň se vymanili z vlivu franské říše.

Jedním z nejvýznamnějších přínosů Cyrila a Metoděje bylo vytvoření slovanského písma – hlaholice. Cyril vytvořil tento první slovanský abecední systém, aby přeložil Bibli a další liturgické texty do staroslověnštiny, což umožnilo slovanům praktikovat křesťanskou víru ve vlastním jazyce. Tento revoluční čin nejenže přispěl k rozvoji slovanského písemnictví, ale také podpořil kulturní a duchovní identitu slovanských národů. Jejich překlady Bible a další práce měly obrovský vliv na rozšíření křesťanství a položily základy slovanské vzdělanosti.

Přestože Cyril zemřel v Římě v roce 869, Metoděj pokračoval ve své misionářské činnosti na Moravě i v okolních zemích. Čelil však značnému odporu ze strany latinské církve a franských duchovních, kteří usilovali o zachování latinské nadvlády. Po Metodějově smrti v roce 885 byla jeho práce dočasně potlačena, ale dědictví bratrů přetrvalo. Cyril a Metoděj jsou dnes považováni za patrony Evropy a jejich odkaz je oslavován v mnoha slovanských zemích, včetně České republiky, kde je jejich svátek státním svátkem.

Popis mince Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje proof

Na lícní straně mince je vyobrazení knížete Rastislava vycházející z byzantské ikony, které je umístěno v rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice. Nad portrétem knížete je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku umístěných ve štítech –uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj je moravská orlice. Při levém, spodním a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je nad písmenem „B“ ze slova „REPUBLIKA“. Na rubové straně mince je vyobrazení Konstantina a Metoděje ztvárněné ve stylu byzantské ikony, které je umístěno v rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice. Vpravo a vlevo od vyobrazení věrozvěstů jsou letopočty vztahující se k výročí „863“ a „2013“ ohraničené čarami. Po obvodu mince je opis „PŘÍCHOD VĚROZVĚSTŮ KONSTANTINA A METODĚJE“. Autorem mince je akademický malíř Vladimír Pavlica. Jeho iniciály, které jsou tvořeny písmeny „VP“ v rámečku, jsou nad druhým písmenem „A“ ve slově „KONSTANTINA“.

Certifikát mince

Ke každé minci se dodává katalogová karta červené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Rezervace nových emisí ČNB

Garance zpětného výkupu